Nacházíte se na: » Úvod » Škola » Prevence sociálně patologických jevů
Prevence sociálně patologických jevů
Metodik prevence sociálně patologických jevů - kdo to je?
Na naší škole působí jako metodička prevence SPJ paní učitelka Patricie Osztényiová. Má na starosti situace, kdy dochází k věcem, k nimž by docházet nemělo; jejím hlavním posláním je ale to, aby k takovým věcem vůbec nedošlo. A jaké věci máme namysli? Jde nejen o šikanování, konzumování alkoholu a dalších drog, ale také o záškoláctví či závislost na počítačích nebo hrách. Jistěže nikomu neudělá radost, pokud se ve škole takové věci objeví - my ale chceme být připravení se jim v případě potřeby už v zárodku postavit.
Žáci i rodiče mohou paní učitelku kontaktovat na adrese osztenyiova@zskorenskeho.cz a domluvit si v případě potřeby schůzku nebo požádat o doporučení dalšího specialisty.
Šikanování – co mám dělat?
Nikdo nemá právo druhému ubližovat!
Spolužáci se k tobě chovají nepřátelsky, ubližují ti a ty nevíš, jak dál.
Víš o někom, kdo je šikanován, a je ti ho líto.
PŘEKONEJ STRACH A ZAJDI ZA UČITELEM, KTERÉMU DŮVĚŘUJEŠ.
Co je to šikanování?
Za šikanování se považuje to, když jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně ubližuje druhým. Znamená to, že ti někdo, komu se nemůžeš ubránit, dělá, co ti je nepříjemné, co tě ponižuje, nebo to prostě bolí. Strká do tebe, nadává ti, schovává ti věci. Ale může ti znepříjemňovat život i jinak. Pomlouvá tě, intrikuje proti tobě, navádí spolužáky, aby s tebou nemluvili a nevšímali si tě.
Později se otravování života stupňuje a zdokonaluje. Nastupuje fyzické násilí (bití, krádeže a poškozování věcí). Šikanování je vážná věc a v řadě případů bývá trestným činem.
Proč bývá člověk šikanován?
Není to proto, že by byl špatný, nebo proto, že by si to nějak zasloužil. Chyba není v něm, ale ve špatných vztazích mezi některými spolužáky. Převládá v nich bezohlednost a násilí.
Jak se můžeš bránit?
Když se ptali jednoho zoufalého žáka, proč o svém trápení neřekl rodičům, odpověděl: „Já nevím, když přijdu domů, tak se na to snažím nemyslet. A doufám, že už to bude lepší.“ Myslet si, že to bude lepší, je omyl. Nikomu nic neříct, je strkání hlavy do písku, které situaci jenom zhoršuje. Nevzdávej to a udělej následující:
- Obrať se na učitele, kterému důvěřuješ. Může ti skutečně pomoci, bude ti věřit a neprozradí tě.
- Svěř se svým rodičům.
- V případě, že nenajdeš odvahu říct to ani svým rodičům, zavolej na pražskou Linku bezpečí, telefon 800 155 555 nebo 116 111. Bezplatně můžeš telefonovat z celé republiky. Nepotřebuješ k tomu peníze ani telefonní kartu. Tito lidé ti budou věřit, protože nejsi sám, komu se něco podobného děje.
Ke stažení
- Seznam poraden a krizových center [PDF, 93 kb]
