Den čar a kouzel

Dne  12. 1. 2012 proběhl v naší škole Den otevřených dveří. Pro příchozí návštěvníky i žáky školy byl připraven Den čar a kouzel na náměty knih a filmů o Harry Potterovi. Žáci se na jeden den proměnili v mladé kouzelníky a čarodějky, učitelé v profesory bradavické školy čar a kouzel. Ve škole probíhalo obvyklé vyučování, obohacené bodováním do školního kouzelnického poháru, a poté sportovní soutěž. A kdo nakonec pohár získal? Možná se budete divit, ale byli to nejmenší žáci - studenti Nebelvírské koleje, potažmo 1., 2. a 3. třídy.

Proč právě Potter?

Proč jsme si pro svůj projekt zvolili právě námět školy z Bradavic? Tato otázka jistě napadne mnohého rodiče i přítele školy, proto se na ni pokusíme odpovědět.

Popularita, příběh, pohádka

V prvním plánu je samozřejmě popularita knih o mladém kouzelníkovi i jejich filmového zpracování. J. K. Rowlingová napsala opravdu silný příběh, i když "jen" pohádkový - ale ta síla příběhu přiměje mnohé děti ke čtení a knihám vůbec. A konečně, kdo z nás by si v dětském věku nechtěl zahrát v pohádce?

Studenti z Bradavic

Každý návštěvník byl ten den u vchodu uvítán Harrym, Hermionou, Ginny a dalšími "kouzelnickými" studenty. Mají naši žáci s těmi filmovými (kromě výborných kostýmů, velké uznání a dík maminkám, tetám a dalším kostymérkám) něco společného? Věříme, že ano, a chceme to v nich ještě víc probouzet a zdokonalovat - je to týmová sounáležitost, schopnost nasadit se pro věc a ochota využít naplno svůj potenciál. A to je druhá rovina našeho školního projektu - žáci se moho u zamyslet nad vlastnostmi postav, které ztvárňují, a porovnat je s těmi svými. Mimochodem, nikdo neměl chuť se ztotožnit se záporným hrdinou Draco Malfoyem, ani s Voldemortem. Místo toho se po škole po škole prohánělo spousta Potterů a Hermion, dokonce i jeden domácí skřítek.

Profesoři

Učitelský sbor i osazenstvo školní kuchyně investovalo síly i další prostředky do shánění kostýmů; žáci to výrazně ocenili. Je to výraz našeho "jsme na jedné lodi", projekty (ale i vše další ve škole) je záležitostí nás všech. Mohli jste potkat Karolínu Minervu McGonagallovou Růtovou, která sice není tak úplně zvěromág, zato kočka ano; a stejně jako profesorka z knížky své žáky povzbuzuje v hledání jejich příštího uplatnění - a dodejme, že je i stejně přísná, aspoň pokud jde o matematiku. Pomona Helena Shanaáhová Prýtová se zase od své knižní předlohy neliší v důkladnosti, se kterou svůj předmět předkládá, včetně nošení nejrůznějších živých pomůcek, a moc ráda o rostlinách žákům vypráví. A Pavel Albus Percival Čingl Brumbál má sice na svém stole místo myslánky počítač, nicméně kromě výšky, autority a oblíbenosti u studentů sdílí další společný rys se svou knižní předlohou - pro školu a pro své žáky pracuje s maximálním nasazením. A to je jen pár příkladů...

A závěrem?

Zkrátka, naším přáním je, aby se žáci cítili ve škole dobře, jako Harry a jeho přátelé v Bradavicích. Abychom se po prázdnínách mohli těšit na nové poznatky a zážitky, aby nikdo neodcházel s pláčem a pomoc tu našel každý, kdo o ni požádá.


Publikováno dne: 9. 1. 2012

Seznam článků